Poloměr křivosti čočky

Materiál čočky je charakterizován indexem lomu, který je vždy větší než jedna, a indexem absorpce, který je pro vlnové délky v rozsahu použitelnosti čočky blízký nule. Nejjednodušší popis šíření paprsků čočkou poskytuje geometrická optika. Кеш Схожі Перекласти цю сторінку лист. Parametry čoček jsou podobné jako parametry kulových zrcadel: Optická osa prochází středy křivostí optických ploch a (viz obr. 89) a vrcholy optických ploch a. Veličiny a představují poloměry křivosti optických ploch čočky.

Tloušťka čočky je dána vzdáleností.

Nebude-li řečeno jinak, budeme dále . Přímka, která prochází vrcholem a středem křivosti, je optická osa o zrcadla. Dalším význačným bodem je ohnisko F. O – střed čočky r – poloměr křivosti. U tenkých čoček za předpokladu, že je z obou stran čočky stejné prostředí (např. vzduch) platí, že předmětová ohnisková vzdálenost je stejná jako obrazová ohnisková vzdálenost.

Její velikost závisí na indexu lomu nmateriálu čočky , indexu lomu nokolního prostředí a na poloměrech křivosti r rlámavých ploch. O – optický střed čočky. VV2∣ – tloušťka čočky.

V našich úvahách budeme všechny čočky považovat za tenké ⇒ tloušťku čočky zanedbáme a body V1. Optický střed čočky je střed úsečky V V2. Ohnisko čočky F je bod na optické os, v němž se rovnoběžné paprsky s optickou osou protínají po průchodu čočkou.

Předmětový prostor je prostor, ve kterém je umístěn předmět. Potřeboval bych pomoci s tímto příkladem – postup a řešení. Určete vzdálenost předmětu a obrazu od čočky. Na předmět přiložme ploskovypuklou čočku.

Ur- čete polohu a zvětšení obrazu předmětu, po- kud je čočka vyrobena ze skla o indexu lomu n = 50. D = m –– dioptrie), f – ohnisková vzdálenost čočky , n2. Poloměr křivosti kulové plochy je. Dutovypuklá čočka zhotovená ze skla o indexu lomu , a umístěna ve vzduchu, má ohniskovou vzdálenost c m. Jaké jsou poloměry křivosti obou optických ploch čočky , jestliže dutá plocha má dvakrát větší poloměr křivosti než vypuklá? Zobrazení netopýra kulovým zrcadlem a spojnou čočkou.

Ploskodutá čočka zhotovená ze skla o indexu lomu , je umístěna ve vzduchu. Její ohnisková vzdálenost je − c m. Jaká je ohnisková vzdálenost čočky , jejíž optická mohutnost je D=-dioptrie? Pro ohniskovou vzdálenost tenké čočky najdeme v tabulkách vztah: f.

Urči její ohniskovou vzdálenost ve vzduchu. Tvary čoček závisí na vzdálenosti středů křivosti lámavých ploch a hodnotách jejich poloměrů. Různé vztahy mezi těmito veličinami vedou k šesti základním možnostem . Umístíme-li před takovouto čočku předmět, vznikne na téže straně čočky skutečný (tedy převrácený) obraz tohoto předmětu. Ze vzdálenosti předmětu a obrazu od zrcadla dokážeme určit jeho ohniskovou vzdálenost, a tedy i poloměr křivosti. Nicméně stále neznáme index lomu materiálu, ze kterého je čočka vyrobená, tedy . Podobně jako u kulového zrcadla rozlišujeme prostor, ze kterého světlo do čočky vstupuje – předmětový prostor – a prostor, do kterého světlo po průchodu čočkou vystupuje – obrazový prostor.

Středy kulových ploch, které omezují čočku , jsou středy křivosti čočky S S příslušné poloměry jsou poloměry křivosti r r2.