Lidé popelnicových polí

Kultury popelnicových polí (nesprávně kultura popelnicových polí ) je souhrnné označení několika středoevropských kultur mladší doby bronzové a pozdní doby bronzové na základě toho, že měly společná tzv. Nedílnou součástí výbavy lidí byly zbraně – kopí, palice s rukojetí, dýky s jazykovitou nebo plnou rukojetí. Lužická_kultura Сохраненная копия Похожие Перевести эту страницу Lužická kultura, lužický kulturní komplex či kultura lužických popelnicových polí je archeologická kultura doby bronzové a železné, jež byla rozšířena ve střední Evropě od 14. Nárůst bronzových předmětů, patrný po celý předcházející průběh doby bronzové, kulminuje právě v období kultur popelnicových polí. Vložit životopis přes web.

Místo výkonu práce: Břeclav – Poštorná. Na počátku doby popelnicových polí – i tak totiž můžeme mladší a pozdní dobu bronzovou nazývat – se setkáváme s osídlením na výšinách, což ukazuje na to, že proměna společnosti nebyla zrovna jednoduchá (Cezavy u Blučiny na Brněnsku, Skalka u Velimi u Kolína). Vedle ob-jevů koster mnoha lidí , kteří nebyli řádně . Také v období kultury popelnicových polí byly severovýchodní Cechy a severní a střední část Moravy osazeny lidem stejné hmotné a poměrně jednotné kultury, takže můžeme důvodně předpokládati i obdobné osudy tvůrců této kultury jak v Cechách, tak i na Moravě.

Přesto však na Moravě byly brzy vysloveny odchylné . Podle doložených nálezů můžeme předpokládat, že v období eneolitu začali lidé dojit skot, ovce i kozy a mléko pak využívali k výrobě řady mléčných produktů. Doba bronzová se dá rozdělit na tři významné logické celky – na starší dobu bronzovou, na období mohylových kultur a na období popelnicových polí. Jsou předměty, o nichž není pochyb, že je užívali lidé , ale jejich účel – k čemu sloužily, nám zůstává utajen.

Jednu takovou zvláštní věc má ve svých sbírkách Městské muzeum Krnov. Je to malý pazourek v depozitáři archeologických nálezů. Děravý pazourek z nekropole lidu lužických popelnicových polí. Přechodnému období patří také jedna ze „ záhad“ české doby bronzové – Skalka ve Velimi u Kolína. Návrší nad nivou Labe bylo opevněno rozsáhlým systémem příkopů a palisá které však nejsou všechny současné.

Katalog lužických pohřebišť. Předložený soupis lokalit je řazen abecedně podle katastrálních území. Při sestavování struktury hesla jsem vycházela především z katalogu V. Stream Lidé popelnicových polí by Ondřej Hlaváč from desktop or your mobile device. A to jsou právě ta popelnicová pole.

Lidé se v tomto období ocitli ve vlídné teplotní periodě. Dařilo se jim a jejich populace velmi vzrostla. Depoty – záhadné vzkazy doby bronzové. Třetím dílem putování po tišnovské době bronzové (přesněji jejím závěru – tzv. popelnicových polí , tj. mladší a pozdní doba bronzové, 13. – 9. století př. n. l.) se dostáváme od míst pro živé lidi (sídliště, hradiště) a jejich zemřelé (pohřebiště) k tématu . A tak je to téměř se vším, co předchází dobu Keltů – místo, abychom si představili konkrétní lidi , dovídáme se od historiků obecné pojmy: únětická kultura, kultura popelnicových polí , kultura zvoncových pohárů apod. Pokusme se dobu bronzovou trochu ilustrovat, abychom měli lepší představu, kdo to tady vlastně žil . Není tedy divu, že obec Příšovice je ve Státním archeologickém seznamu České republiky vedena jako území s archeologickými nálezy I. Objevy z Cecilky oprávněnost tohoto zařazení jen podtrhují.

Lidé kultur popelnicových polí doby bronzové, včetně kultury . Na pohřebišti narazili na více než žárových hrobů s keramickými urnami a získali i důkazy, že kultura lužických popelnicových polí má v regionu mnohem starší kořeny, než. Je to důkaz, že přinejmenším od starší doby bronzové v této oblasti lidé žili a že tu docházelo k nepřetržitému a přímému vývoji. Ty nejdříve zpopelnili, jejich popel vložili do speciální urny (keramické nádoby – popelnice), která měla vespod otvor. Ten zde byl proto aby mohla duše opustit tělo a odletět. Autoři publikace identifikují Slovany s lidem lužických popelnicových polí a dovozují, že: “Z tohoto hlediska se jevil lužický komplex jako nejvhodnější, aby byl nejstarším Slovanům připsán.

Slavinitu lužických popelnicových polí proklamoval už J. Pič, ale později tuto hypotézu rozvinul zejména . Tato největší revoluce v dějinách lidstva přinesla nový způsob obživy: uvědomělou výrobu potravin, s čímž byla spojena řada převratných změn v životě lidí a urychlil se vývoj lidského společenství.