Lidé jámové kultury

Lid jámové kultury pravděpodobně vzešel z míšení dvou rozdílných populací, z nichž silnější složkou byli východoevropští lovci a sběrači, kteří pocházeli buď přímo ze sibiřské kultury Maľta-Bureť, nebo jí geneticky blízce příbuzné. Druhou složkou byla některá blízkovýchodní populace, v úvahu přicházejí buď lovci a sběrači . Modré oči a mléko: kde se vzali Evropané? Сохраненная копия Перевести эту страницу июн. Jiný příběh má mutace způsobující modrou barvu očí.

Ta byla mezi Evropany rozšířená už v době, kdy se setkali s kolonisty z jámové kultury. Na počátku doby bronzové proto nejspíš obývali starý kontinent lidé s tmavou kůží ale s modrýma očima. Dnes by působili exoticky.

Foto: ČTK , Natalia Shishlina, . Výsledky genetické analýzy nebývalého množství vzorků ukazují, že na začátku doby bronzové se v DNA populací severní i střední Evropy objevuje impuls z oblasti Kavkazu. V archeologii bychom jej mohli spojovat s expanzí jámové kultury z oblastí černomořských a kaspických stepí. Lidé této kultury však . Jsou jím lidé jámové kultury , jejichž původní domovina se nacházela na jihozápadě Ruska mezi Černým a Kaspickým mořem. Tato kultura, která znala kolo a využívala koně, začala zhruba před pěti tisíci lety migrovat jak na zápa tak na východ. Právě ona je zřejmě přinejmenším částečně zodpovědná za . Třetí významnou vlnu tvoří lidé tzv.

Právě oni do Evropy snad přinesli první indoevropský jazyk či jazyky a další v té době hi-tech inovace: koně, kolo a nové postupy v metalurgii, konkrétně ve zpracování bronzu. Snědí a tmavovlasí jezdci s . Naopak u stepních populací jámové kultury je vysoká, což naznačuje, že právě díky této pravěké expanzi se v evropské genetické informaci laktózová tolerance rozšířila. Migrace z doby před zhruba pěti tisíci lety tak můžeme dát nejen do souvislosti se společenskými změnami, šířením indoevropských . DNA pro své analýzy získali vědci z koster lidí takzvané jámové kultury. Ti žili zhruba před čtyřmi až. Příslušníci této kultury byli pohřbíváni pod mohyly do jam posypaných okrovou barvou.

Těla byla ukládána s nataženýma nohama a pokryta okrem. Pohřební výbava zahrnovala keramiku a domácí zvířata. Bylo nalezeno pouze několik sídlišť,což naznačuje, že lidé jámové kultury byli převážně kočovnými pastevci, stále se pohybujícími se svými stády přes stepi. Ta je většinou považována za indoevropskou, některými badateli za indoíránskou.

Tito lidé začali uplatňovat některé důležité novinky. Používali vozy s plnými dřevěnými koly tažené párem volů pomocí jařma. Jedna tvrdí, že to byli lidé jámové kultury , pastevci, z oblasti jižního Ruska na sever od Černého moře. Druhá teorie se přiklání k tomu, že jazyk přinesli zemědělci z Blízkého východu před až tisíci lety,“ řekl Petr a dodal: „Právě pohádka o čertu a kováři ukazuje, že teorie o lidech jámové kultury je . Vše nasvědčuje tomu, že si nomádi s sebou nepřivedli své ženy. Vědci odhadují, že devadesát migrační vlny tvořili muži.

Z dochovaných prastarých mýtů vyvozují, že invazi podnikli mladí válečníci označovaní jako . Vědci zjistili, že DNA spojované s lidmi takzvané jámové kultury se často vyskytovalo také na území dnešního severního Německa. Příslušníci jámové kultury žili zhruba před čtyřmi až pěti tisíci let ve stepních oblastech severně od Černého moře a Aralského jezera. Přínosem je i jiný nečekaný . Kmeny takzvané jámové kultury , které obývaly oblast střední Eurasie, jsou považovány za jeden ze tří národů, jež hrály rozhodující roli při zrodu . Tento proces začal až zhruba před tisíci lety, kdy lidé začali osidlovat severní polokouli, kde byl nedostatek slunečního záření.

Ukrajiny a volgogradského Ruska pozn. Lid kultury se šňůrovou keramikou byl geneticky blízce příbuzný lidu jámové kultury , což předpokládá, že kultura se šňůrovou keramikou vznikla díky migracím z. Díky těmto datům lze potvrdit, že lidé v průběhu věku skutečně migrovali z místa na místo a nebyli příliš usedlými. Jako příklad lze využít potvrzení rozšíření DNA původem od stepních národů Asie (tzv. lid jámové kultury ) nejen do střední Evropy, ale i do mnohem západnějších oblastí, ale také do Indie a Mongolska.